Kleines Kettenkraftrad HK 101 je zajímavé pásové vozidlo známé snad všem příznivcům vojenské techniky. Tento stroj byl zkonstruován jako lehký tahač, který bylo možno dopravovat transportním letounem Ju-52. Vozidlo bylo navrženo a vyráběno firmou NSU, část (asi 10%) z celkem vyrobených 8300 vozidel byla dokončena v licenci firmou Stoewer. Posádku tvořily až 3 osoby - řidič a 2 cestující. K vozidlu byl vyvinut speciální přívěs Sd.Anh.1, který zvýšil přepravní možnosti. Koncem války byly Kettenkrady používány mimo jiné k tažení letadel na vzletové dráhy aby se ušetřilo vzácné letecké palivo spálené při pojíždění letadel vlastní silou, po válce byly používány v zemědělství. V měřítku 1:72 je k dispozici mimo jiné model Academy, balený spolu s Jeepem a kaďourem pod názvem Ground Vehicle Set II. Díly pro Kettenkrad jsou obsaženy v jednom rámečku a není jich mnoho. Ačkoliv jsou bez otřepů a celkem jemné, jejich přesností jsem moc nadšen nebyl. Již při prvním porovnání s fotografiemi reálných strojů si všimnete poměrně zásadního rozporu ve vzhledu pojezdových kol originálu a stavebnice. Ani by mi nevadilo, že jsou kola vcelku s pásem, ani by mi nevadilo, že chybí vodící zuby pásu, ani by mi nevadilo, že je celek řešený jako reliéf, který z vnitřní strany nemá jakékoliv detaily, ale rozhodně mi vadí realitě naprosto neodpovídající vzhled pojezdových kol. Pojezd se totiž skládá na každé straně z jednoho hnacího kola, ze tří paprskových kol a dvou vložených diskových kol, která překrývají paprsková podobně, jako např. u tanku Tiger. To, co nabízí stavebnice, lze podle mého názoru jen obtížně přijmout a proto jsem se rozhodl tuto část opravit. Odvrtal jsem středy paprskových kol a vlepil paprsky vyrobené z kousku platu, disková kola jsem vyrobil s plastové destičky a vlepil na původní obruče. Rovněž jsem doplnil chybějící vodící zuby.
Další částí vyžadující úpravu je korba. Stavebnice zobrazuje provedení s průběžnou lištou blatníku po celé délce, já jsem se však rozhodl pro provedení s hladkými boky, takže bočnice bylo třeba zarovnat. Rovněž tvar blatníku v zadní části zaslouží úpravu, stejně tak panel palubní desky, kde chybí vybrání po stranách. Dále je dobré upravit horní část nádrží na palivo, která má být vyklenutá. Kromě toho je třeba doplnit detaily interiéru, jako například kryty náhonu pásů, řadící páku a další ovládací prvky. Rovněž jsem odvrtal a síťovinou znázornil průduchy na panelu za sedadlem řidiče. Také "zábradlí" na bocích sedadla pro cestující mi přijde lépe nahradit novým z kousku drátu a plnou bočnici znázornit plastovou destičkou. Sedadlo navíc postrádá i jen náznak čalounění. Zadní část pod sedadlem cestujících také snese úpravu - na originále nejsou jakési schody, ale panel s odvětrávacími štěrbinami. Rovněž pod středním výstupkem je třeba zapracovat - kanál výdechu chladícího vzduchu od motoru není vůbec zobrazen.
Samostatnou kapitolou je přední vidlice, která je velmi schématická. Začal jsem odstraněním tabulky pro značku na blatníku, kterou posléze nahradil kousek plastu. Poté jsem vidlici shora vypiloval a doplnil táhla zavěšení a pružiny stočené z tenkého drátku. Světlomet nemá být umístěn přímo na blatníku, ale na trojúhelníkové konstrukci, kterou jsem také doplnil. Světlomet Notek zcela chybí a je nutno jej vyrobit. Řídítka je třeba trochu naohýbat aby získala správný tvar. Vyvrtání otvoru pro ventilek v disku kola je proti tomu hračkou. Změněným poměrům je třeba přizpůsobit závěs vidlice - nahoře nastavit a celkově zeštíhlet. Celý stroj má základní nátěr pískovou Humbrol 63 doplněnou o pásy zelené Humbrol 30 a rezavé ModelMaster 4675. Pak jsem model přelakoval matným lakem ModelMaster 4636, patinoval olejovou Paynovou šedí Umton a zaprášil tmavým prachem StarDust SD06. Nakonec přišla ještě jedna vrstva matného laku. Na to, že jde o modýlek menší než krabička zápalek, jsem s ním stávil dost času. Nebýt ceny a toho, že za tuto cenu jsou v krabici tři modely, asi bych byl nespokojen. Jediné co mi chybí, je nějaký přívěs...